Vítejte v obci

Ovesná Lhota

Fulltextové vyhledávání

Historie obce

Obec Ovesná Lhota leží na planině pahrbku Českomoravské vrchoviny nedaleko města Světlá nad Sázavou. Poprvé se obec připomíná v roce 1382, kdy majitelem dvorce a vsi byl Unka de Lessc Zyni nomine Eue de Lhoty, v 15.a 16.století Trčkové z Lípy a v roce 1636 Burian Ladislav z Valdštejna. Poté byly osudy obce spjaty se Světelským panstvím. Do roku 1843 se ves nazývala pouze Lhota a od tohoto roku dostala přídomek Ovesná. V roce 1869 měla obec 346 obyvatel a 41 domů. V obci byly 2 hostince, obchod smíšeným zbožím, válcový mlýn, 2 kováři, obuvník, porodní asistentka a krejčí. Nejstarším rodem ve vsi jsou Malinovi.

Pamětní kniha obce Ovesná Lhota byla pořízena v roce 1930 nákladem obce v ceně 220,-K. Prvním kronikářem byl zvolen v zasedání obecního zastupitelstva 21.září 1930 František Voslář, říd.učitel v Ovesné Lhotě. Letopiseckou komisi tvořil starosta Josef Šemík, železničář Josef Zadina a rolník Josef Malina.

Celková výměra všech pozemků v katastru obce Ovesná Lhota v roce 1930 byla 559 ha 62a a 80 m2. Obecní majetek tvořilo celkem 95 ha 87a.

Do roku 1775 patřila Lhota školou do Ledče nad Sázavou (Ve Lhotě se nevy-učovalo). Od tohoto roku byla přidělena do Smrdova a roku 1807 k Číhošti. V roce 1912 byla vystavěna škola za pomoci Lhoty ve Vlkanově a ze Lhoty se chodilo do Vlkanova. V roce 1866 byl v obci přestavěn starý obecní špýchar na jednotřídní školu a v roce 1895 povolila zemská školní rada v Praze druhou třídu. V roce 1901 byla zahájena stavba nové školy a ty byla 12. října 1902 slavnostně vysvěcena a začala sloužit svému účelu.

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen r.1906 a čítal 12 činných členů. V jeho majetku bylo potřebné náčiní a čtyřkolová ruční stříkačka, jejich přáním bylo pořídit si motorovou stříkačku, jakou měli v okolí menší a chudší obce.

V roce 1908 se začala stavět silnice od Světlé nad Sázavou přes nový dvůr do Ovesné Lhoty. Obec dala na stavbu silnice pozemky zdarma a poskytla 100 m3 kamene.

Zima v roce 1929 byla katastrofální – nebylo pamětníků tak kruté a dlouhé zimy. Sněhu napadlo velmi mnoho, takže při silnici vyčnívaly jen koruny stromů.Silný mráz panoval od prosince 1928 až do velikonoc 1929. Nejnižší teplota byla zaznamenána 12.února (-35oC) v Ovesné Lhotě, ve Světlé až (-42oC) a v Praze     (-45oC). Čím vyšší poloha, tím byl mráz menší. Na Sněžce byla nejnižší teplota     (-20oC). Ještě se obec nevzpamatovala z mrazů a přišla nová katastrofa. Dne 4.července stihla obec větrná smršť. Ve dnech 3. a 4. Července panovalo na ten čas velké vedro (35oC) a k večerní sedmé hodině se strhla ohromná vichřice s bouří. Byly odneseny celé střechy , praskaly tabulky v oknech a bylo polámáno a vyvráceno mnoho stromů. Vichřice přešla po 10 minutách, bouřka s deštěm trvala 3 hodiny. V našem okrese postihla vichřice 20 obcí. Nejvíce utrpěl okres pardubický kde byly rozmetány celé vesnice a 5 lidí zabito.

V roce 1931 došlo k provedení lesní reformy na velkostatku Ledeč-Vrbice a obci Ovesná Lhota byly převedeny lesy o výměře 45ha 67a a 63m2 za trhovou cenu     75 365,90 Kč. Obec vlastnila celkem 101,22ha lesů, s přilehlými pastvinami pak 112,44ha.

Místní kaplička byla na všestrannou žádost občanů postavena v roce 1938 na památku 20tiletého trvání naší republiky. Vysvěcena byla 24.července důstojným pánem Františkem Štulpou ze Smrdova.

U cesty do Číhoště přes Bahnici a Borovinu, kde se říká U božích muk, stojí křížek na památku vojáků padlých za husitských válek. Kolem společného hrobu vojáků byly v roce 1919 vysazeny čtyři lípy. Mezi kořeny jedné z nich byla uložena zapečetěná láhev s listinou se jmény členů obecního zastupitelstva t.r. a běžné peníze. Lípy byly pojmenovány podle ročních období. Pověst vypráví, že na tomto místě začali lhotečtí stavět kostel, ale jaké bylo jejich překvapení, když druhý den ráno přišli a práce a zdivo nikde. Začali stavět znovu, ale to všechno se pravidelně opakovalo. Divili se tomu, ale raději stavby zanechali a postavili na tom místě křížek, který tam stojí dodnes.

Křížek před školou byl postaven na památku zrušení roboty. Dvě lípy u křížku byly vysazeny v roce 1910.

Dne 16.března byla naše země včleněna do říše Velkoněmecké a zřízen „Protektorát“. Vznikla dvojjazyčnost obcí – Ovesná lhota se jmenovala Hafer Lhota. Současně byla zavedena jízda vpravo.

Po skončení druhé světové války byl na návsi v obci dne 12.5.1946 odhalen památník padlých. Na pamětní desce jsou vyryta jména padlých vojáků z 1. i 2. světové války

Týden před Štědrým dnem v roce 1946 bylo první rozsvícení elektrických světel. Na tento den připravili občané hostinu a večer taneční zábavu. V tento rok byl u Petrovce otevřen kamenný lom, kde dělníci z obce lámaly kámen.

V prosinci 1963 vrcholí jednání o dalším trvání místního JZD, které vykazuje špatné hospodářské výsledky. Žádný člen JZD nechce převzíti nějakou funkci a tak od 1.1.1964 přebírá JZD do své správy ČSS s ředitelstvím v Ledči n.S.

Stavba místního vodovodu byla po složitých jednání s ONV H.Brod zahájena 15.11.1966 od vodojemu u Smejkalů po hostinec v délce 250 m. Další výstavba byla vázána dodávkami materiálu od ONV

                                       Vývoj počtu obyvatel Ovesné Lhoty

Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2006

2014

Počet obyvatel

346

372

341

331

322

327

320

227

227

221

250

225

212

197

193

 

23. 5. Vladimír

Zítra: Jana

Knihovna otevřena každý pátek od 16 do 17 hodin.

Otevření obchodu je již na spadnutí :-)

Návštěvnost stránek

050796