Obec Ovesná Lhota leží na planině pahrbku Českomoravské vrchoviny nedaleko města Světlá nad Sázavou. Poprvé se obec připomíná v roce 1382, kdy majitelem dvorce a vsi byl Unka de Lessc Zyni nomine Eue de Lhoty, v 15.a 16.století Trčkové z Lípy a v roce 1636 Burian Ladislav z Valdštejna. Poté byly osudy obce spjaty se Světelským panstvím. Do roku 1843 se ves nazývala pouze Lhota a od tohoto roku dostala přídomek Ovesná. V roce 1869 měla obec 346 obyvatel a 41 domů. V obci byly 2 hostince, obchod smíšeným zbožím, válcový mlýn, 2 kováři, obuvník, porodní asistentka a krejčí. Nejstarším rodem ve vsi jsou Malinovi.
Pamětní kniha obce Ovesná Lhota byla pořízena v roce 1930 nákladem obce v ceně 220,-K. Prvním kronikářem byl zvolen v zasedání obecního zastupitelstva 21.září 1930 František Voslář, říd.učitel v Ovesné Lhotě. Letopiseckou komisi tvořil starosta Josef Šemík, železničář Josef Zadina a rolník Josef Malina.
Celková výměra všech pozemků v katastru obce Ovesná Lhota v roce 1930 byla 559 ha 62a a 80 m2. Obecní majetek tvořilo celkem 95 ha 87a.
Do roku 1775 patřila Lhota školou do Ledče nad Sázavou (Ve Lhotě se nevy-učovalo). Od tohoto roku byla přidělena do Smrdova a roku 1807 k Číhošti. V roce 1912 byla vystavěna škola za pomoci Lhoty ve Vlkanově a ze Lhoty se chodilo do Vlkanova. V roce 1866 byl v obci přestavěn starý obecní špýchar na jednotřídní školu a v roce 1895 povolila zemská školní rada v Praze druhou třídu. V roce 1901 byla zahájena stavba nové školy a ty byla 12. října 1902 slavnostně vysvěcena a začala sloužit svému účelu.
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen r.1906 a čítal 12 činných členů. V jeho majetku bylo potřebné náčiní a čtyřkolová ruční stříkačka, jejich přáním bylo pořídit si motorovou stříkačku, jakou měli v okolí menší a chudší obce.
V roce 1908 se začala stavět silnice od Světlé nad Sázavou přes nový dvůr do Ovesné Lhoty. Obec dala na stavbu silnice pozemky zdarma a poskytla 100 m3 kamene.
Zima v roce 1929 byla katastrofální – nebylo pamětníků tak kruté a dlouhé zimy. Sněhu napadlo velmi mnoho, takže při silnici vyčnívaly jen koruny stromů.Silný mráz panoval od prosince 1928 až do velikonoc 1929. Nejnižší teplota byla zaznamenána 12.února (-35oC) v Ovesné Lhotě, ve Světlé až (-42oC) a v Praze (-45oC). Čím vyšší poloha, tím byl mráz menší. Na Sněžce byla nejnižší teplota (-20oC). Ještě se obec nevzpamatovala z mrazů a přišla nová katastrofa. Dne 4.července stihla obec větrná smršť. Ve dnech 3. a 4. Července panovalo na ten čas velké vedro (35oC) a k večerní sedmé hodině se strhla ohromná vichřice s bouří. Byly odneseny celé střechy , praskaly tabulky v oknech a bylo polámáno a vyvráceno mnoho stromů. Vichřice přešla po 10 minutách, bouřka s deštěm trvala 3 hodiny. V našem okrese postihla vichřice 20 obcí. Nejvíce utrpěl okres pardubický kde byly rozmetány celé vesnice a 5 lidí zabito.
V roce 1931 došlo k provedení lesní reformy na velkostatku Ledeč-Vrbice a obci Ovesná Lhota byly převedeny lesy o výměře 45ha 67a a 63m2 za trhovou cenu 75 365,90 Kč. Obec vlastnila celkem 101,22ha lesů, s přilehlými pastvinami pak 112,44ha.
Místní kaplička byla na všestrannou žádost občanů postavena v roce 1938 na památku 20tiletého trvání naší republiky. Vysvěcena byla 24.července důstojným pánem Františkem Štulpou ze Smrdova.
U cesty do Číhoště přes Bahnici a Borovinu, kde se říká U Božích muk, stojí křížek na památku vojáků padlých za husitských válek. Kolem společného hrobu vojáků byly v roce 1919 vysazeny čtyři lípy. Mezi kořeny jedné z nich byla uložena zapečetěná láhev s listinou se jmény členů obecního zastupitelstva t.r. a běžné peníze. Lípy byly pojmenovány podle ročních období. Pověst vypráví, že na tomto místě začali lhotečtí stavět kostel, ale jaké bylo jejich překvapení, když druhý den ráno přišli a práce a zdivo nikde. Začali stavět znovu, ale to všechno se pravidelně opakovalo. Divili se tomu, ale raději stavby zanechali a postavili na tom místě křížek, který tam stojí dodnes.
Křížek před školou byl postaven na památku zrušení roboty. Dvě lípy u křížku byly vysazeny v roce 1910.
Dne 16.března byla naše země včleněna do říše Velkoněmecké a zřízen „Protektorát“. Vznikla dvojjazyčnost obcí – Ovesná lhota se jmenovala Hafer Lhota. Současně byla zavedena jízda vpravo.
Po skončení druhé světové války byl na návsi v obci dne 12.5.1946 odhalen památník padlých. Na pamětní desce jsou vyryta jména padlých vojáků z 1. i 2. světové války
Týden před Štědrým dnem v roce 1946 bylo první rozsvícení elektrických světel. Na tento den připravili občané hostinu a večer taneční zábavu. V tento rok byl u Petrovce otevřen kamenný lom, kde dělníci z obce lámaly kámen.
V prosinci 1963 vrcholí jednání o dalším trvání místního JZD, které vykazuje špatné hospodářské výsledky. Žádný člen JZD nechce převzíti nějakou funkci a tak od 1.1.1964 přebírá JZD do své správy ČSS s ředitelstvím v Ledči n.S.
Stavba místního vodovodu byla po složitých jednání s ONV H.Brod zahájena 15.11.1966 od vodojemu u Smejkalů po hostinec v délce 250 m. Další výstavba byla vázána dodávkami materiálu od ONV
Vývoj počtu obyvatel Ovesné Lhoty |
|||||||||||||||
Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2006 |
2014 |
Počet obyvatel |
346 |
372 |
341 |
331 |
322 |
327 |
320 |
227 |
227 |
221 |
250 |
225 |
212 |
197 |
193 |
© 2025 Obecní úřad Ovesná Lhota, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO